Automatizovaná robotická sekačka pro letiště: případová studie
Letiště mají specifické potřeby a předpisy, ať už jde o řízení rizik a bezpečnosti, o divokou zvěř, nebo o údržbu zelených ploch. Řízení a snižování emisí CO2 má také stále kritičtější význam ve světě, kde má letecká doprava v tomto ohledu špatnou pověst.
Všechny tyto body jsou samozřejmě kritické, ale nemohou zastínit význam kontroly nákladů. Všechny tyto skutečnosti dohromady činí používání automatizovaných sekaček zajímavým, protože umožňují pozitivně působit na každý z těchto bodů.
Některá letiště, například Sola v Norsku, používají až 26 robotů Belrobotics 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dosud však chyběly přesnější a nezávislé studie. Purdueova univerzita zveřejnila začátkem srpna 2021 studii o dopadu automatických robotických sekaček na udržitelnost letiště. Tato univerzita vlastní letiště (KLAF), na kterém byla studie provedena pomocí robota Echorobotics. Zde jsou některé z jejích analýz:
Řízení rizik
Řízení rizik je pro letiště samozřejmě kritické. Automatizace umožňuje odstranit část rizik pro personál (sekání v kritických zónách), musí však být samozřejmě kontrolována, aby se sama nestala rizikem.
V případě robotické sekačky vybralo letiště Purdueovy univerzity konkrétní zóny, aby zajistilo maximální bezpečnost, a bylo spokojeno s bezpečnostními postupy souvisejícími se sekačkou:
- Obvodový kabel, který brání sekačce opustit vymezenou zónu. Mimo zónu se napájení sekačky přeruší
- Interní software, který brání aktivaci sekačky mimo její zónu (a tím snižuje atraktivitu krádeže robotické sekačky)
- Senzory sekačky zabraňují riziku srážky s předmětem nebo osobou
- Aplikace umožňuje na dálku sledovat stav sekačky a zadávat jí řadu pokynů
Aby zajistili riziko blížící se nule, navíc doplnili fyzickou bariéru z železničních pražců.
Jedna z poznámek se týkala počtu upozornění při prvních testech. Z 23 upozornění za 562 hodin sekání při prvním testu se však robotická sekačka díky úpravám terénu a softwaru dostala na 2 upozornění za 1115 hodin sekání při posledním testu. To dokazuje důležitost dokonalé instalace a určitého počtu testů.
Snížení nákladů
Podle této studie je to jeden ze znatelných přínosů: snížení potřebného počtu pracovníků umožňuje snížit související náklady. Je zřejmé, že personál je stále potřeba pro kontrolu a údržbu pozemků, robotů a nabíjecí stanice, ale tyto body jsou zanedbatelné ve srovnání s časem potřebným pro tradiční sekání. Univerzita mimochodem plánuje provést srovnávací testy s tradičním způsobem sekání.
Jedna z poznámek se týkala náhodného sekání a přínosu, který by mohl mít model s GPS RTK. Tato možnost byla již ve vývoji a nyní je dostupná, čímž je efektivita robota mnohem vyšší, protože nyní dokáže sekat v přímé linii. Pro letiště je tento vývoj jistě ještě významnější. Bezpečnost totiž ztěžuje využití robotů v některých kritických zónách. Jak však studie upřesňuje, je možné některé zóny uzavřít v nejméně vytížených okamžicích, často v noci. S modelem RTK lze posekat až 3krát větší plochu než se standardním modelem. V těchto okamžicích je tedy možné pokrýt mnohem větší plochu!
Snížení emisí CO2
Potřeba benzínu, který se většinou používá u tradičních metod sekání, není zdaleka zanedbatelná. V USA představuje více než 300 milionů litrů benzínu a 5 % znečištění ovzduší. Volba 100% elektrické metody umožňuje snížit jejich emise CO2 a uhlíkovou stopu letiště. Jak studie zdůrazňuje, umožňuje to také viditelně dokázat toto úsilí.
Robotické sekačky jsou tedy velmi zajímavou pomocí pro nejsložitější a zabezpečené oblasti, letiště, průmyslové zóny atd. Pokud byste chtěli získat více informací o jejich možnostech, neváhejte nás kontaktovat.